Časová osa

28.11.2017
Rok se Státním zájmem
V říjnu loňského roku jsme začínali se zkoušením našeho posledního divadelního kousku – Ve státním zájmu. Zhruba rok poté tak máme vhodnou příležitost ke krátké rekapitulaci našich aktivit spojených s tímto představením.

Začněme tedy po pořádku. Poprvé jsme před diváky s naší poslední divadelní hrou předstoupili formou dvojité premiéry 3. a 4. března. Na oba dva divadelní večery jsme zavedli rezervaci místenek a omezili jsme kapacitu sálu na cca 150 míst. Trošku jsme se pak báli, že naše troufalost bude potrestána poloprázdným hledištěm. Byli jsme však velmi příjemně překvapeni, když týden před premiérou byly všechny židličky v obou termínech zarezervovány. Společně s mnohými z vás jsme pak začátkem března uvedli Státní zájem v bouřlivé atmosféře do jeho jevištního života. Naše troufalost pak pokračovala tím, že jsme ještě mimořádně vložili další domácí představení 18. března. I tento večer jsme hráli pro plný sál. Těm z vás, kteří jste obětovali pohodlí křesla před televizí a přišli jste po tyto tři večery s námi prožít živé ochotnické divadlo, patří náš obrovský dík!

Vzápětí po trojici vranovských představení nám teprve začala ta pravá divadelní řehole – štace neboli hostování na jevištích blízkých i vzdálených. Poprvé jsme rozborku a sborku našeho divadelního baráku vyzkoušeli v Bořitově. Díky důmyslné ocelové konstrukci, kterou pro nás už několikrát vymyslel a zkonstruoval pan Leoš Vlk, jsme měli postaveno za necelé dvě hodiny a prakticky jsme si ověřili mobilitu našeho představení.     

Po Bořitovu pak následovaly další a další štace až do té, prozatím poslední, ve Velkých Opatovicích. Pokud se v tuto chvíli děsíte detailního výčtu našich hostování, tak vás můžeme uklidnit. Dovolíme si uvést pouze některé zajímavé údaje.

Návštěvnost

Podle záznamů náš poslední kousek doposud navštívilo zhruba 1600 diváků. Nejedná se ale o počet jedinečných diváků, protože víme, že mnoho našich příznivců nás poctilo svojí návštěvou vícekrát. Někteří rekordmani i čtyřikrát.

Doprava a převoz materiálu

O tom, že ochotnické divadlo je aktivita značně náročná rovněž pro tělesné svalstvo, svědčí fakt, že na každé štaci je třeba naložit, vyložit, znovu naložit a ještě jednou vyložit dodávku plnou materiálu, rekvizit a techniky. Pokud odhadneme hmotnost tohoto nákladu na cca 500 kg, pak během jednoho hostování našima rukama projdou zhruba 2 tuny. Vlastní dopravní prostředek, do kterého se to všechno vejde, nám zapůjčuje firma Letostav, za což jí patří nás upřímný dík. Celkový počet kilometrů, které jsme museli letos při našem putování se Státním zájmem všemi našimi dopravními prostředky zdolat, je cca 400.

Technika

Stavba scény zdaleka není jedinou aktivitou na každé štaci. V řadě případů se mnohem dobrodružnější činností stává instalace naší malé „elektrárny“.  Nedílnou součástí našeho představení je totiž scénické osvětlení, ozvučení a některé další efekty. Reálně to znamená natahat přes 300 m různých kabelů a nainstalovat sadu reflektorů na roztodivné konstrukce s pomocí ještě roztodivnějších žebříků a plošin. Práce ve výškách je tak trvalou součástí našeho ochotničení. Ve většině sálů totiž není instalován systém digitálního řízení osvětlení, který my již léta používáme, a tím pádem nelze využít místně instalovaná světelná technika (pokud tedy vůbec nějaká je).

Doslova adrenalinovou záležitostí je pak občas se vyskytující stav, kdy reflektory půl hodiny před začátkem představení nahodile blikají a rozhodně nehodlají reagovat na povely obsluhy. Na mnoha jevištích je pak nutnou součástí naší dramatické tvorby výpočet proudového odběru jednotlivých napájecích větví, aby náš světelný park nezpůsobil kolaps místní sítě. Na jedné štaci jsme dokonce museli tak dlouho hledat vhodné přípojné místo, až jsme se nakonec propracovali k zásuvce pro varnou konvici v místní kuchyňce.

Kostýmy a rekvizity

Ke každému představení rovněž neodmyslitelně patří sada kostýmů a rekvizit. Státní zájem je pak jedinečný tím, že mnoho postav během večera vystřídá řadu převleků. Vozíme s sebou proto sadu dvaceti kostýmů, které po vyrovnání na věšák zaberou téměř dva metry na délku.

V několika přepravních kontejnerech pak s námi cestují rekvizity. Těch je zhruba padesát. Zapomenutí nebo jen nesprávné umístění některé z nich může výrazně nabourat celý děj.

 .. a konečně ta rekapitulace

Ochotničení je činnost, která má velmi přímou zpětnou vazbu. Pokud se divákovi předváděný výkon líbí, je to na první pohled cítit. Není to ale dáno výhradně hlasitostí závěrečného potlesku. Nejvíce se to projevuje jiskrou v oku spokojeného diváka, kterou můžeme v hledišti spatřit, a jakousi tajemnou energií, která se k nám na jeviště ze sálu valí. Trošku neskromně si proto můžeme přiznat, že tento rok jsme viděli na našich štacích hodně blyštivých očí. Zároveň jsme některým lidem poprvé v životě dali důvod, aby si na mapě nebo na „Gůglu“ našli vesnici Vranová, což je také jeden z našich cílů.

Všem našim příznivcům proto děkujeme za podporu, přejeme krásné prožití letošních svátků a mnoho pěkných chvil v roce 2018 – třeba i na nějaké té divadelní štaci.



21.3.2017
Ve státním zájmu
Ve státním zájmu

Antonín Procházka - autor našeho nového kousku - uvádí svoji hru slovy: "V bytě neúspěšného filmaře Emana se odehrávají scény, které jsou i pro skrytou kameru tak trochu silná káva. Jenže i uprostřed intrik a podrazů se může zrodit čistá láska. A uprostřed chaosu se může zrodit vynález, který lidem otevře oči...".
Opět se tedy vracíme ke komediálnímu žánru, který je mezi diváky nejoblíbenější, a nabídneme vám při našem představení - doufáme - řadu podnětů k procvičení bránice. Jelikož se snažíme poslední dobou vyhýbat bezduchým dílkům s humorem založeným pouze na "kopancích do zadele", zvolili jsme kousek, který snad divákovi nabídne i trošku toho zamyšlení.   


17.10.2015
Past na Myši
Past na myši

Past na myši představuje další výzvu pro náš divadelní soubor. Jedná se o nejúspěšnější a nejhranější divadelní detektivku. Její autorka - Aghata Christie - ve svém životopise o hře napsala: „Musím říci, že jsem ani v nejmenším neměla dojem, že stojím na prahu velkého úspěchu. Připadalo mi, že to jde docela dobře a přitom jsem si smutně pomyslela, že to není ani ryba ani rak. Vložila jsem do toho příliš mnoho humorných situací a tím hra ztrácí napětí. Pamatuji se, že jsem z toho byla trochu zdeprimovaná.“ 
Past na myši se hraje od svého prvního provedení nepřetržitě až do dnes. V Ambassadors Theatre museli dokonce pořídit nová sedadla a oponu a také kulisy, protože ty staré byly příliš odřené.
Doufáme, že na našem představení dokážeme vytvořit náležitě napjatou atmosféru, která vtáhne každého diváka do děje a přiměje jeho šedé buňky aktivně pracovat na plné obrátky.


5.10.2013
Strašidlo Cantervillské

Tato černá komedie představuje více jak 100 minut humoru, zvukových, světelných a kouřových efektů. Původní předlohy - povídky Oscara Wilda - se drží pouze rámcově, protože pro naše nastudování jsme využili originální scénář Jana Skopečka. Skopečkův text dokonale pracuje se suchým anglickým humorem a smyslem pro nadsázku.



14.4.2012
14.4.2012 - Medvěd a Námluvy
Medvěd a Námluvy

Součástí představení jsou dvě jednoaktovky A.P. Čechova. V obou je autorem scénáře dokonale zachycena krása lidských vztahů na ruské vesnici koncem 19. století. Po lyričtějším Medvědovi, kterého hrajeme v první půlce představení, přicházejí po přestávce Námluvy. V první půli má tedy divák možnost citově pookřát a dobře se pobavit příběhem, ve druhé půlce pak příjde silný nápor na bránici.